Evelyna Steimarová otec
Jana Havrdová kdo to je?
Naivka kdo je to?
Hudební interval, tento základní stavební kámen melodie a harmonie, se v křížovkách objevuje poměrně často. Jeho definice je jednoduchá: je to vzdálenost mezi dvěma tóny. Tato zdánlivě prostá definice se však skrývá za bohatou škálou možností, které se v křížovkářských luštěnkách odrážejí. Většinou se jedná o kratší slova, která přesně vystihují konkrétní typ intervalu.
Nejčastěji se v křížovkách setkáme s názvy základních intervalů, které vycházejí z diatonické stupnice. Jsou to například: sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima a oktáva. Každý z těchto intervalů má svou specifickou velikost, která je dána počtem půltónů. Například sekunda může být velká (dvě půltóny) nebo malá (jeden půltón). Tyto nuance však v křížovkách obvykle nehrají roli, hledá se pouze obecný název intervalu.
Kromě těchto základních intervalů se můžeme setkat i s jejich rozšířenými nebo zmenšenými variantami. Například zmenšená kvinta je známá jako „diabolus in musica“ neboli „ďáblova hudba“ a má specifický disonantní charakter. V křížovkách se však obvykle setkáme pouze s kratšími a běžnějšími názvy. Pokud by luštitel narazil na slovo „diabolus“, je velká pravděpodobnost, že se bude jednat o narážku na tento interval, ale samotný název intervalu by byl pravděpodobně kratší.
Další možností, jak se interval může objevit v křížovce, je jeho označení římskými číslicemi. Tyto římské číslice označují počet stupňů v diatonické stupnici, které interval pokrývá. Například interval mezi C a G je kvinta, což se značí římskou číslicí V. Podobně interval mezi C a E je tercie, značeno III.
V některých případech může být interval v křížovce skryt v jiném slově nebo může být použit jeho anglický či jiný cizí název, pokud je to pro luštitele srozumitelné. Nicméně, vzhledem k tomu, že se jedná o českou křížovku, převažují české názvy. Pokud by se v křížovce objevilo například slovo „prima“, jedná se o interval, kdy jsou oba tóny totožné, tedy vzdálenost nula. Toto je nejmenší možný interval.
Je důležité si uvědomit, že v křížovkách se často hledá nejkratší a nejvýstižnější odpověď. Proto se u intervalů můžeme setkat s jejich zkrácenými formami nebo s jednoslovnými názvy, které jsou všeobecně známé. Například „oktáva“ je jasná a běžně používaná. Někdy však může být hledán i kratší ekvivalent, pokud existuje a je v křížovkářském světě běžný.
Některé intervaly mají i specifické hudební termíny, které mohou být v křížovkách použity. Například souzvuk dvou totožných tónů se nazývá unisono. Ačkoliv unisono není striktně interval v tom smyslu, že by mezi tóny byla nějaká vzdálenost, v kontextu hudebních vzdáleností se s ním můžeme setkat. V křížovce by se tak mohlo objevit například slovo „UNISONO“ nebo jeho kratší varianta, pokud by byla definice širší.
Dalším zajímavým hudebním pojmem, který souvisí s intervaly a může se objevit v křížovce, je pojem akord. Akord je souzvuk tří a více tónů, které jsou od sebe vzdáleny v určitých intervalech. Zde se již jedná o složitější strukturu, ale základní intervaly tvoří jeho stavební kameny. V křížovce by se však spíše hledalo slovo popisující samotný akord (např. „kvintakord“) nebo jeho typ (např. „durový“).
Při luštění křížovky je klíčové zohlednit počet políček, které jsou pro dané slovo vyhrazeny. Pokud máme například tři políčka a hledáme hudební interval, je velmi pravděpodobné, že půjde o slovo jako „TER“ (zkratka pro tercie) nebo možná i „KVN“ (zkratka pro kvintu, i když to je méně obvyklé). Pokud je políček více, otevírají se možnosti jako „SEKUNDA“, „TERCIE“, „KVARTA“ a podobně.
Specifickým případem jsou enharmonické ekvivalenty. Jedná se o tóny, které mají stejnou výšku, ale liší se zápisem (např. cis a des). Intervaly mezi těmito tóny mohou být zapsány různě, ale jejich skutečná vzdálenost zůstává stejná. V křížovkách se však obvykle hledají standardní názvy intervalů, nikoliv jejich enharmonické varianty.
Někdy se v křížovkách může objevit i pojem glissando. Glissando je plynulý přechod mezi dvěma tóny, kdy jsou zahrány všechny mezilehlé tóny. Ačkoliv se nejedná o pevný interval, je to hudební technika, která práci s intervaly ovlivňuje. V křížovce by však bylo hledáno spíše slovo popisující tento jev, nikoliv samotný interval.
Obecně platí, že v křížovkách se setkáme s nejběžnějšími a nejzákladnějšími pojmy. Hudební interval není výjimkou. Luštitel by měl mít na paměti především základní názvy jako sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima a oktáva. V případě potřeby je možné se zaměřit na počet políček a případné nápovědy v okolních slovech. Tyto pojmy tvoří kostru hudební teorie a jsou proto v křížovkách často zastoupeny.
Kromě těchto hlavních intervalů se můžeme setkat i s pojmem unisono, jak již bylo zmíněno. Někdy se může objevit i dvouzvuk, což je souzvuk dvou tónů, tedy obecné označení pro interval. Pokud by tedy v křížovce bylo hledáno obecné označení pro vzdálenost mezi dvěma tóny a bylo by k dispozici dostatek políček, slovo „DVOUZVUK“ by mohlo být správnou odpovědí.
Je také možné, že se v křížovce objeví i méně časté intervaly, ale to je spíše výjimka. Například interval zvětšené sekundy nebo zmenšené septimy se v běžných křížovkách nevyskytuje. Pokud by však byla křížovka zaměřena na pokročilejší hudební znalosti, pak by se takovéto intervaly mohly objevit.
Shrneme-li to, hudební interval v křížovce je nejčastěji reprezentován základními názvy intervalů v diatonické stupnici. Tyto názvy jsou obvykle krátké a výstižné. Klíčem k úspěšnému luštění je znát tyto základní pojmy a zároveň umět využít kontext křížovky, jako je počet políček a okolní slova.
Petr Dvořák wikipedie
Hudební žánr v křížovce
Pitomec wikipedie
Hrdina trojské války v křížovce
Střihač wikipedie
Hráč košíkové v křížovce
Alexandr Dugin životopis
Hudební nástroj v křížovce
John Vanhara životopis
Hlubinná vyvřelina v křížovce