Pravopisná otázka, zda je správně „lecos“ nebo „leccos“, patří mezi časté chytáky v českém jazyce. Jednoznačně správnou variantou je slovo „leccos“ se dvěma „c“.
Chyba často vzniká kvůli výslovnosti, kdy se dvojí „c“ v rychlé řeči může slít do jednoho zvuku. Nicméně, pravidla českého pravopisu vyžadují psaní dvou „c“. Slovo „leccos“ je složeno z předpony lec- (která naznačuje neurčitost a větší množství) a zájmena co. Spojením těchto dvou prvků tak vzniká zdvojené „c“.
Slovo „leccos“ je zájmeno neurčité (indefinitní pronomen). Slouží k označení neurčitého, nespecifikovaného množství věcí, skutečností nebo událostí. V podstatě zastupuje „mnoho věcí“, „různé věci“ nebo „něco neurčitého“.
Pokud jde o pád, rod a vzor, situace u zájmen je trochu odlišná než u podstatných jmen:
Význam slova „leccos“ je „mnoho věcí“, „různé věci“, „něco neurčitého, ale často v hojném množství nebo rozmanitosti“. Vyjadřuje, že se jedná o více než jednu věc, často s nádechem rozmanitosti nebo určitého objemu.
Vhodným synonymem pro „leccos“ může být slovní spojení „mnoho věcí“, „různé věci“, „spoustu věcí“ nebo zájmeno „ledacos“ (které je sice příbuzné, ale skloňuje se).
Záměna „lecos“ a „leccos“ je velmi častá a patří mezi typické pravopisné chyby. Podobné zdvojení souhlásek najdeme i u jiných slov, kde je často příčinou složení slova, například „nejjasnější“ (nej + jasnější). V případě „leccos“ je zdvojené „c“ důsledkem spojení předpony lec- a zájmena co. Zatímco „leccos“ se často používá jako neohebný tvar, existuje i plně skloňovatelné zájmeno „ledacos“ (např. „o ledačem“, „k ledačemu“), které má velmi podobný význam a je s „leccos“ úzce spřízněné.